Výklad

Kapitola s číslem 1 a jménem Al Fátiha

Kapitola z Koránu s názvem Al Fatiha, otevíratelka knihy. Má tři nejznámější pojmenování, Otevíratelka knihy, Matka Koránu, Sedm opakovaných.
Otevíratelka knihy se jí říká,  protože s ní Alláh otevírá Korán.
Matka Koránu, či Matka knihy se ji říká protože je to základ Koránu a začíná se s ní. Když se něco nazve Matkou, jako například Um Kurá, což je název pro město Mekku, jako hlavní základní město.  také se říká, že je to protože je přednostní, když se Imám začíná modlit, vždy začíná s touto kapitolou,
Sedm opakovaných se jí říká protože se shodli učenci na tom, že má sedm veršů a opakuje se při každém cyklu modlitby několikrát.
Než začneme číst v mushafu Korán, měli bychom hledat útočiště, před satanem prokletým, protože Bůh Alláh přikazál v Koránu ve významu: ” A když Korán budeš přednášet, obrať se k Bohu, pro ochranu od satana prokletého.”
arabsky Korán: (   فَإِذَا قَرَأْتَ الْقُرْآنَ فَاسْتَعِذْ بِاللَّـهِ مِنَ الشَّيْطَانِ الرَّجِيم  )
latinkou slova: Eadu billéhi minaššejtány arredžím

Al Fatiha ve významu:

Ve jménu Alláh, Nejmilosrdnějšího, Nejslitovnějšího
Chvála Alláhu, Pánu všech světů
Nejmilosrdnějšímu, Nejslitovnějšímu
Vládci Dne Soudného
jen Tebe uctíváme a jen k Tobě se obracíme
veď nás stezkou přímou
stezkou těch, jenž Jsi zahrnul milostí Svou, ne těch, na něchž si rozhněván, ani těch kdož v bludu jsou.
Amin
Pro poslech audio

Kapitola s číslem 112 a jménem Al Ichlás (Upřímnost)

Kapitola z Koránu pod číslem 112, která se arabsky řekne EL Ichlas. Znamená ve významu Upřímnost. Kapitola začíná slovy bismillehi-rrahmeni-rrahim – ve jménu Boha milosrdného slitovného. Takzvaná basmala. Nicméně basmala je součástí jen jediné kapitoly v Koránu a to je Fátiha, proto první verš v této kapitole začíná slovy Qul hualláhu ahad.
Tato kapitola začíná arabským příkazem Qul. Hlavním důvodem této kapitoly bylo seslání jako odpověď pohanům a hebrejcům, aby jim Mohamed, mír s ním,popsal jeho pána. Takže Bůh sám seslal tuto kapitolu a přikázal proroku Mohamedovi, mír s ním, slovem qul. Což znamená: “řekni, proroku Boží”.
Hua – česky znamená “On”. Slova hua Alláhu ahad můžeme volně přeložit jako “On je Bůh jedinečný”. To znamená, že On je jediný ve své podstatě, pojmenování, vlastnostech, konání a v každé věci. Hlavní důraz v tomto verši je na potvrzení, že On je jenom jediný, jeden a je v něm popření toho, co vyznávali pohané a ostatní. Je zaznamenáno od Ebí bin Káb, že pohané řekli proroku Božímu, mír s ním: Popiš nám tvého pána. A Alláh Nejvyšší seslat tuto kapitolu.
Od Ibn Abbáse, který řekl, že věru Amir bin Tufeil a Arbad bin Rabíata přišli k proroku, mír s ním a Ámir řekl: K čemu nás vyzýváš Mohamede? Odpověděl: K Bohu Alláhu. Řekl popiš nám ho. Je ze zlata, nebo ze stříbra, nebo ze železa, neboze dřeva? A byla seslána tato súra.
A také vyprávěl Daháq wa Qatáda wa Makátil: Přišli lidé z hebrejců k prorokovi, mír sním, a řekli mu: “Popiš nám tvého pána Mohamede, možná ti uvěříme, protože Alláh seslal popis v Tóře, tak nám sděl z čeho je, jestli jí a pije a kdo po něm dědí.” A Alláh Nejvyšší seslat tuto kapitolu se slovy: “Řekni Mohamede, On, Alláh je jeden” – to znamená jediný. A není rozdíl v arabštině mezi tím, když řekneme wáhid, nebo elahad. S důkazem recitace Koránu Ibn Masúda, který četl Qul hualláhu wáhid.
Druhý verš,který zní arabsky Alláhu ssamed znamená, že Alláh nejvznešenější je ten,kterého potřebují všechna stvoření se svými potřebami, starostmi, prosbami.Když třeba řekneme, že se obrátíme na nějakého člověka, očekáváme od něj podporu. To samé, když se obrátíme na Alláha. Všichni od Něj potřebujeme pomoc,ale On nepotřebuje nikoho. Řekl Ibn Abbás, že všichni stvoření ho potřebují a On nepotřebuje nikoho. Je absolutní.
Třetí verš zní lam ja lid wa la mjulad. V tomto verši, když řekl Alláh Nejvznešenější “lam jalid”, povznesl se nad to, aby měl syna nebo dceru. Protože narození spočívá v tom, že se maličká část z rodiče oddělí a vznikne z toho nová bytost. Potomek je z části otce. A Alláh Nejvznešenější je povznesen nad jakékoliv spojení s kýmkoliv. Lam ja lid ve významu znamená:”neplodí” A pokračování verše slovy wa la mjulad můžeme přeložit ve významu “nebyl zplozen”. Nad to je Alláh Nejvyšší také povznesen, aby měl otce nebo matku. Je to lidská podstata a všechno toto je nepřípustné přisuzovat Jemu. Protože on je Nejvznešenější a je první a poslední, zjevný a skrytý a On je všech věcí znalý.
Poslední verš wa lam jakul lahu kufuan ahad znamená, že Alláh je povznesen nad veškeré podobenství, které by mu mohlo být podobno. Cokoliv ze stvoření mu není podobné, ani mu nestačí v Jeho podstatě, vlastnostech a činnostech. A jak pravil sám Alláh, že nic mu není podobné a on je slyšící a vidoucí.
ALláh Nejvyšší popřel mnohobožství, když řekl Alláhu ahad a popřel Alláh nějakou slabost, nebo nedokonalost, nebo potřebu, když řekl Alláhu samed.A popřel svoji podstatu o tom, že by zplodil, nebo byl zplozen, když řekl Lamja lid wa la mjulad. A popřel o sobě jakoukoliv podobu když řekl wa lamjakul lahu kufuan ahad. A není nikoho, kdo je mu roven.
Tady vidíme jasnou odpověď pro pohany nebo lid knih a jiné následovníky různých falešných cest, kteří říkají, že třeba Bůh je nějaký člověk, nebo že jsou tři v jednom anebo, že by byl nějaký Bůh jiný, který je společník Alláha v jeho království. A v této krásné súře Alláh Nejvznešenější se sám označil, že popírá veškeré falešné přesvědčení tím nejvyšším povznesením.
Kéž Alláh žehná prorokovi, mír s ním, jeho rodině a jeho následovníkům.

SÚRA 2
KRÁVA (Al-Bagara)
Medínská  (286 ájí)
Bismi ´lléhi ar-rahmény ar-rahím.
Alif lám mím!(1) Toto Písmo, o němž pochyby není, je vedením pro bohabojné,(2) kteří v nepoznatelné věří, modlitbu dodržují a z toho, co jsme jim uštědřili, rozdávají,(3) kteří věří v to, co bylo sesláno tobě, i v to, co bylo sesláno před tebou, a pevně jsou o životě budoucím přesvědčeni;(4) ti Pánem svým jsou správně vedeni a ti budou blažení.(5)

Na začátku této kapitoly si všimneme tří písmen, které se čtou společně, ELIF LÁM MÍM. Tato písmena a jimi podobná, která najdeme na více místech v Koránu, konkrétně se o tom zmíníme v dodatku. Řekl o tom Aššábí a spolek : Elif lám mím a ostatní písmena tomu podobná jsou z arabské abecedy na začátku kapitol a je jejich moudrost Alláhem skryta, je to tajemství Koránu. My v ně věříme, jak je vidíme a necháváme vysvětlení a vědění na Alláhu Vznešeném. Užitek z jejich uvedení je víra v ně. Řekl Abu Bakr Assydýq  rAa, v každé knize je tajemství a tajemství  Alláha Vznešeného v Koránu je tento jejich začátek.