Pochopení náboženství

00_feqhChápání náboženství je jedno z nejlepších věcí. A je to známka velkého dobra. Prorok sAs pravil: “ pro koho chce Alláh dobro,  nechá ho pochopit náboženství.“ Al buchárí 71 A to je hlavně proto, že  pochopením náboženství dospějeme k prospěšné znalosti, na které se staví dobré skutky.
Alláh pravil ve významu:
“ On je ten, jenž vyslal posla Svého se správným vedením a cestou pravdivou….“
Správné vedení je prospěšná znalost. Cesta pravdivá, jsou dobré skutky.

Také Alláh přikázal  svému poslu, aby žádal o přidání na znalostech, vědění, když pravil ve významu:“ řekni proroku Boží, Pane přidej mi na znalostech.“ Řekl k tomu Al Háfid bin Hadžar: (ve slovech Vznešeného) :“ řekni proroku Boží, Pane přidej mi na znalostech.“, je jasnýdůkaz o přednosti znalosti, protože Alláh nepřikázal svému poslu sAs, aby žádal o nějaké jiné přidání, jenom u znalosti.
A tak pojmenoval posel Alláha sAs setkání, kde se učilo prospěšné vědění „ Zahrady Ráje“ A sdělil nám, sAs, že učenci jsou dědici proroků.
Není pochyb v tom, že když  člověk má vykonávat nějakou práci, musí znát jak se taková práce dělá, aby ji vykonal správně a měl správný výsledek. Tak jak člověk předvede své uctívání svému Pánu, u které je potom výsledek Peklo, nebo Ráj. Jak může předvést tuto činnost bez znalosti?!
Lidé se rozdělují dle znalosti a činnosti na tři hlavní skupiny:
Skupina první : to jsou ti , kteří spojili užitečné vědění s konáním dobrých skutků , a to jsou ti , které Bůh vede správnou cestou a dal jim milost, z poslů, pravdomluvných, zabitých na cestě Boží  a správných dobrých lidí. A ti jsou nejlepší …
Druhá skupina: To jsou ti, kteří znají užitečné vědění, ale nekonají podle toho, a to jsou ti, na které se Bůh zlobí, jak z židů, tak jim podobní.
Třetí skupina : to jsou ti, kteří konají bez správného vědění a to jsou ti zbloudilí z křesťanů a lidé jim podobní.

Tyto skupiny se shrnují  ve slovech Vznešeného Alláha v kapitole Al Fatiha, kterou přednášejí věřící v každém  cyklu modlitby: „Veď nás stezkou přímou, stezkou oněch, které jsi zahrnul milostí svou: nikoliv těch, na které rozhněván jsi a těch, kteří bloudí.“  Al Fatiha (1-6,7)

Řekl  Imám Aššejch  Muhamed bin Abdu  Al Wahháb, kéž je k němu Alláh milosrdný: „ Co se týká slov Nejvyššího: „na které rozhněván jsi a těch, kteří bloudí.“ Rozhněván na ně: to jsou učenci, kteří nečiní podle toho co znají. A Bloudící: to jsou ti, kteří konají a činní bez znalosti. První je označení pro židy a druhé pro křesťany.

Mnoho lidí, kteří se podívají na tento výklad, že židé jsou ti, na které je rozhněváno a křesťané  ti co bloudí, myslí si, že je to jen pro ně, a on čte, že mu Bůh přikázal prosit touto prosbou a hledá útočiště před těmito označeními!! Sláva Bohu!  Jak může ho Alláh naučit a vybrat mu a přikázat mu, tuto prosbu stále, s tím, že se mu to nemůže stát? A nepřipustí si , že toto myšlení o Alláhu je špatné.“ Skončily slova šejcha.

On nám vysvětluje moudrost této povinnosti přednesu této mocné kapitoly z Koránu – kapitoly Al Fatiha –v každém cyklu v modlitbě, povinné, dobrovolné. Co zahrnuje toto tajemství , které je v těchto mocných slovech: že nás Alláh poctil na cestě vychování majitelů užitečné znalosti a vykonávání dobrých skutků, na cestě, která je  vítězná v tomto životě a v životě posmrtném  Že nás odklonil z cesty zahubených, těch kteří jsou odděleni od konání dobrých skutků a užitečného vědění.
Potom tedy věř, milý čtenáři, že užitečná znalost pochází  z Knihy Alláha a cesty proroka, mír s ním, jeho pochopením, přemýšlením nad tím s odkazem na učitele pro rady a knih výkladů a vysvětlení výroků proroka, sAs, z knih FIQHU ( chápání ), z knih arabské gramatiky a arabského jazyka, ve kterém byl Korán seslán, protože tyto knihy jsou cestou k pochopení Knihy Boží a cesty proroka, sAs.
Je tvou povinností muslime, aby tvá činnost byla správná, aby ses učil na čem je postaveno tvé náboženství, z modliteb, z půstů, z velké poutě, abys jsi se učil nauku o ZAKATU z tvého majetku a také, aby ses učil veškeré činnosti, které potřebuješ.

Aby si z nich vzal to co ti Stvořitel povolil a naopak, aby si se vyvaroval toho, co ti bylo Bohem zakázáno. Aby tvůj zisk byl povolený a tvé jídlo povolené, aby byly tvé prosby vyslyšeny. Všechny tyto věci ovlivňují potřebu se to naučit. A je to jednoduché s pomocí Boží, když budeš mít správné rozhodnutí a správný záměr.

booksSoustřeď se na užitečné knihy, kontaktuj se s učenci, aby si se ptal na to v čem si nejsi jistý. A tak přijímal nauku o tvém náboženství a to tím, žebudeš docházet na jejich akce a běžné přednášky, které jsou v mešitách a jinde. Když je možnost poslouchat náboženské programy v rádiu a televizi, nebo číst náboženské časopisy a jiné. Tímto pokud si pohlídáš tyto dobré zdroje, stane se ti cesta viditelnější.
Nezapomeň muslime, že znalost roste a očisťuje se s činností. A tak když budeš konat, to co jsi se naučil, Alláh ti zvýší tvé znalosti, jak se praví v jedné moudrosti : „kdo koná to co se naučil, toho Alláh obdaruje znalostí o které neví.“ A dosvědčují to slova Alláha : „Uvědomujte si Boha a Bůh vás naučí, neboť Bůh jest každé věci znalý.“ Al Bakara 2-282

Také Alláh Nejvyšší povýšil a vyznamenal učence a vzdělané lidi, jak praví v Jeho zjevné Knize ve významu: ” řekni proroku Boží: “Jsou si rovni ti, kdož vědí, s těmi, kdož nevědí?” Však připomenou si to jen ti, kdož rozmyslem jsou nadáni.” Azzumar (39-9)
A dále praví Nejvyšší: ” A Bůh pak povýší ty z vás, kdož uvěřili, a ty, jimž bylo dáno vědění, na stupně různé. A Bůh dobře je zpraven o všem, co děláte.” Mužádala (58-11)
Vysvětlil Nejvyšší, váhu těch, kteří přijdou se znalostí spojenou s vírou a poté sdělil, že je všech věcí znalý co konají a že je sleduje. Navedl nás, že je potřeba znalosti a konání pospolu založené na víře a kontrole Alláha Nejvyššího.

A my s ohledem na povinnost nabádat k dobru a bohabojnosti představujeme se silou Alláha v této knize základy FIQHU, porozumění Islámu, které nám shromáždili učenci ve svých knihách. Představuje ti milý čtenáři jednoduše z tohoto odvětví, aby ti to bylo prospěšné a zvýšila se tak tvá prospěšná upřímná znalost. A žádáme Alláha, aby nám i tobě rozmnožil užitečnou znalost, aby nás poctil konáním dobrých skutků. Aby nám ukázal pravdu a my ji následovali a ukázal bludy a my se jim vyhýbali, protože On je Slyšící a prosby Vyslyšující .

Část pravidel čistoty a vody
Modlitba je druhý pilíř z pilířů Islámu po obou dosvědčeních. A ona je také rozdílem mezi věřícím a nevěřícím. Muslimem a Kéfirem. A ona je sloupem Islámu a první co bude počítáno u služebníka, pokud bude správná a přijata, budou přijaty skutky další. A když nebude přijata, nepřijmou se ani ostatní skutky.
Modlitba byla zmíněna na velmi mnoho místech ve vznešeném Koránu v různých podobách. Někdy Bůh přikazuje její dodržování, někdy zase vyzdvihuje její důležitost a vzácnost. Někdy vysvětluje její odměnu a někdy jí spojuje s trpělivostí, jindy radí, abychom v ní hledali útěchu v těžkých situacích.
A modlitba byla potěchou proroka Božího, mír s ním, v tomto světě a ona byla tradicí proroků, mír s nimi a znakem správně vedených lidí, protože je spojením mezi služebníkem a mezi Pánem všech světů.  A ona zabraňuje nemravnostem a věcem zakázaným.

A když tedy tato modlitba není platná, jenom s očistou modlícího se od znečištění zjevného nebo skrytého dle možností, bylo zadáno jako prvek očisty voda nebo co přichází náhradou. Což je tajjamum (náhradní očista) při nenalezení vody. Proto učenci tohoto fikhu začínají své knihy očistou. Protože se vykonává před modlitbou po  vyznání víry a je tedy před ostatními pilíři Islámu. Všeobecně jsou určité věci prioritní a jednou z nich je právě očista.

Ona je klíčem k modlitbě, jak je dochováno ve správném výroku: “Klíčem k modlitbě je správná očista”. Zaznamenal Abú Dáwúd. Protože znečištění zabraňuje modlitbě a ono je jako zámek, který se dává na znečištěného a když se očistí, odemkne se zámek.
Takže očista je podmínkou pro modlitbu a podmínka je něco, co musí být vykonáno před tím, co tu podmínku zadává.

Co znamená očista jazykově
Je to vyčištění a odstranění od nečistot vnějších i vnitřních, zjevných i skrytých.

Terminologicky (dle šaríja)
Je to odstranění zámku, který uzamkl toho člověka – jak jsme popsali výše, aby byl očištěn a celkové odstranění špíny.

Takže odstranění nečistoty a toho zámku se používá za přítomnosti úmyslu a použití vody: Na celém těle, pokud je to znečištění velké, nebo na čtyřech částí těla, pokud je znečištění malé. Nebo se používá to, co nahrazuje vodu, když jí nemůžeme najít, nebo nemáme možnost jí použít – a to je prach ze země.  Vykonává se speciálními úkony, které vysvětlíme inšaAlláh později jak se očišťuje z velké či malé nečistoty náhradní očistou.
Nyní se zaměříme na vysvětlení vlastností vody, se kterou dospějeme k správnému očištění a vody, se kterou nedocílíme očisty.
Pravil vznešený Bůh: “A seslali jsme z nebe vodu čistou…” (súra Furqán, 48). A pravil vznešený: “A byla na vás seslána voda z nebe, abyste se s ní očisťovali.” (Anfál, 11).

At-tahúr: takto označujeme vodu, která je čistá ve své podstatě a očisťuje i ostatní a takováto voda zůstává stejná, jak byla stvořená, to znamená s vlastnostmi, se kterými byla stvořená. Ať už byla seslána z nebe jako déšť, kroupy či sníh anebo teče po zemi jako řeky, potoky, moře a studně.
S touto vodou je platná správná očista z nečistoty. A když se změní díky nečistotě, není povoleno se s ní očisťovat a když je změněna s něčím čistým, nenaruší její čistotu a je ze slov učenců povoleno očisťovat se s ní také.
Řekl šejch Islámu Ibn Tajmíja co se týká otázky změny vody v malém či velkém s čistými věci jako je mýdlo, prach, lístky sidru a další s čím se může změnit voda jako taková, např. hrnec, kde jsou zbytky sidru, prachu a dáme do něj vodu, tak se trošku změní, ale pořád zůstává pro ní pojmenování voda, tak k této otázce jsou nejznámější dvě verze od učenců.
Potom zmínil obě dvě verze učenců a přiklonil se k názoru, že je očista s tím povolená. A řekl je to správně, protože Bůh vznešený praví ve významu: “A když jste nemocní nebo na cestě nebo někdo z váš přišel od vykonávání potřeby anebo jste se spojili s ženami (pohlavní styk) a nenajdete vodu, vykonejte správnou náhradní očistu a otřete si vaše obličeje a vaše ruce. “(Máida, 6)
Ve slovech “A pokud nenajdete vodu” je slovo voda v neurčitém tvaru a proto poukazuje na všechno co se označuje jako voda. Není tedy rozdílu mezi jedním či druhým druhem.
Skončila slova šejcha Islámu.

Takže pokud není voda anebo není možné ji použít, Bůh učinil náhradou prach ze země s vlastnostmi k vykonání očisty. A prorok Boží to objasnil a vysvětlil, jakým způsobem se vykonává. A inšáAlláh o tom bude samostatná kapitola.

A toto je z milosti Alláha ke svým služebníkům a odstranění těžkostí od nich. Pravil vznešený: “A když jste nemocní nebo na cestě nebo někdo z váš přišel od vykonávání potřeby anebo jste se spojili s ženami (pohlavní styk) a nenajdete vodu, vykonejte správnou náhradní očistu a otřete si vaše obličeje a vaše ruce, vždyť Alláh je odpouštějící, slitovný.” (súra Ženy, 43)

Řekl Ibn Hubajra: “A shodli se na očistě vodou, je povinná pro každého, pro koho je povinná modlitba a když ji nenajde, tak náhradou z slov vznešeného ..”a když nenajdete vodu, vykonejte správnou náhradní očistu” (Nisá 43) a slova vznešeného “A byla na vás seslána voda z nebe, abyste se s ní očisťovali.” (Anfál, 11).
Skončila slova Ibn Hubajra.